Rudolf Hlava (1911-1988)

Rudolf Hlava vždy tvrdil, že se narodil v rodné maminčině chalupě na škaredou středu 12. dubna 1911 v Podolí, avšak v křestním listě byl uveden 13. duben a místo narození Příkrý. Je těžké nevěřit semilskému kronikáři v takové věci. Otec Pavel byl expedient a účetní v Matoušově textilce a matka Anna byla v téže firmě sukařkou. Už od pěti let četl knížky a ve škole byl vždy premiantem. Velkou stopu pak v jeho dětské duši zanechali dva pedagogové - ředitel František Mizera.a přírodopisec – botanik Josef Janda. Po měšťanské kole absolvoval prestižní školu té doby – chlapecký Učitelský ústav ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna s aprobací čeština – dějepis (1926 – 1930). Od počátku studia až po maturitu byl znamenitým studentem. Po studiu učil na školách v Dobřichovicích, ve Kbelích, v Suchdole u Prahy a též externě studoval na Karlově univerzitě, kde navštěvoval vybrané přednášky na teologické a filosofické fakultě. Byl jazykově dobře vybaven – ovládal němčinu, francouzštinu a později i ruštinu. O prázdninách hodně cestoval: zamiloval si Olbrachtovu Podkarpatskou Rus, ale i Rakousko a Itálii. V r. 1936 nastoupil na dvoutřídní školu v belgickém Waterschei, kde vyučoval české horníky. Po dvouletém zahraničním působení se vrátil do protektorátu - těžce zkoušené vlasti. Učil v Kunraticích a Libuši u Prahy, pak na maloskalské měšťance (1941- 1944) a ke konci války zažil totální nasazení a nádenické práce ve Skřivanech a posléze ve f. Zittwerke v Semilech. Od 1. září 1945 až do důchodového věku působil na semilských školách, nejprve na dívčí měšťance v Podmoklicích a od r. 1951 dvacet let na školách I. Olbrachta.

Rudolf Hlava byl semilskou osobností širokých zájmů: byl nejen učitelem, ale též kronikářem, semilským archivářem-zakladatelem a zachráncem mnoha archiválií (od r. 1945 byl správcem semilského archivu), zakladatelem odborné archivní knihovny, bibliofilem–sběratelem drobné grafiky (exlibris) a nejvýznamnějším českým sběratelem kramářských písní. Byl též nadšeným průkopníkem Staškovy a Olbrachtovy semilské tradice. Uspořádal celou řadu přednášek, besed nad kronikou města a byl spoluautorem mnoha výstav. V semilském muzeu pak byl prvním autorem stálé expozice, sháněl a kompletoval muzejní sbírky, byl předsedou muzejní rady a fundovaným odborným poradcem po mnoho let. Velkou jeho pomocnicí v životě i v práci byla jeho manželka Jana, která v letech 1957 – 1973 působila jako okresní archivářka. Jejich spolupráce byla příkladná. Přesto v době normalizace po jednom svém projevu upadl v nemilost, vadilo mu též cenzurování městské kroniky, práce kronikáře ho přestávala bavit, i když ani v důchodovém věku neustal v přednáškách, besedách a sběratelství.

Rudolf Hlava zemřel v 77 letech 5. listopadu 1988. Největší soukromou sbírku kramářských písní v Československu (asi 25.000 bibliograf. jednotek) odkázal Národnímu muzeu v Praze.

(vyňato z textu k výstavě Muzejní ohlédnutí od Mgr. Miloše Plachty)