PhMr. Rudolf Husák (1840-1924)

Rodák z Německého Brodu. Pocházel z početné mlynářské rodiny (9 sourozenců). V rozličných lékárnických rolích působil v lékárnách v Kouřimi, nižší lékárnické zkoušky složil v Čáslavi, pak působil ve Frýdlantě, v Praze složil vyšší zkoušky a absolvoval magisterský kurz. Magistrem farmacie se stal v r. 1863. Publikoval v odborných lékárnických i lékařských časopisech a byl zvolen prezidentem Spolku českých farmaceutů.

Po dvouletém působení v Jičíně si v roce 1868 pronajal Rothovu lékárnu v Semilech a v r. 1870 se oženil s Annou Bartošovskou, jež byla dcerou ředitele jilemnického panství hraběte Harracha. Po finančním zajištění koupil od Občanské záložny nový dům s lékárnou, kterou nazval lékárna U České koruny. Rudolf Husák byl veřejně velmi činný, a tak se stal mimořádnou semilskou osobností. Už ve Frýdlantě navázal přátelské kontakty s Dr. Juliem Grégrem – mladočechem, zakladatelem a šéfredaktorem Národních listů, což bylo pro budoucího regionálního politika Husáka dozajista významné.

Je až neuvěřitelné, kolik důležitých rolí a funkcí v životě zvládal. V Semilech byl zastupitelem, radním a v letech 1913 – 1919 starostou města. V roli okresního starosty dbal na rozvoj silniční sítě na Semilsku, což umožnilo rozvoj průmyslu, a přímo se zasloužil o vybudování pojizerské silnice. Též inicioval výstavbu nové radnice (1874), semilského kostela (1908 – 1911), staral se o rozvoj školství v Semilech a jako ředitel Občanské záložny povznesl tento ústav, jenž významně přispíval na dobročinné účely. Byl též starostou sboru dobrovolných hasičů (dokonce i župní hasičské jednoty), ředitelem ochotnického divadelního spolku, ředitelem krajského lékárnického grémia a samozřejmě i předsedou výboru organizátorů první semilské výstavy.

Spolupracoval s Vincencem Kwaysserem na sestrojení rozmnožovacího přístroje – hektografu (1878), jenž vyvolal rozruch a zájem dokonce za hranicemi Rakouska-Uherska i Evropy.

V r. 1900 byl R. Husák oceněn čestným občanstvím města Semily. Letos uplynulo 170 let od jeho narození (18. 1. 1840). Zemřel 10. 10. 1924 a pochován byl do rodinné hrobky na Koštofranku.

(čerpáno z textu k výstavě Muzejní ohlédnutí od Mgr. Miloše Plachty)