František Mizera (1861-1924)
Narodil se v Nové Vsi n. Popelkou 20. 9. 1961 v chudé rodině rolníka. Vystudoval Učitelský ústav v Jičíně a byl premiantem. Kromě všeobecných předmětů a houslí s entuziasmem studoval i hru na varhany. Už jako student se zamiloval do češtiny, dějepisu a zeměpisu, stále se v těchto předmětech zdokonaloval, rozšiřoval své znalosti, a tak dosáhl potřebné odborné aprobace pro měšťanské školy.
F. Mizera byl osobností širokých zájmů: zabýval se archeologií, regionální historií, sběratelstvím (archeologických památek, mincí, pohlednic, pověstí, rčení, říkadel a zvyklostí), byl semilským kronikářem, autorem několika publikací, sbormistrem Jizeranu, varhaníkem v kostele, divadelníkem a funkcionářem v několika semilských spolcích. V písemných projevech zaujal bohatou slovní zásobou a mimořádně úhledným písmem. Žáci mu naslouchali se zatajeným dechem, imponoval znalostmi, řečnickým projevem, ale i humorem, spravedlivou přísností – zkrátka, byl respektovanou učitelskou autoritou. Pro veřejnost pořádal přednášky s kulturně-historickou tematikou. Pod pseudonymem Božídar Vocásek pravidelně přispíval do oblíbeného humoristického plátku „Hlasy z Cimbálu“.
Semily byly jedinou Mizerovou kantorskou štací (1881-1924), od r. 1908 až do své smrti byl pak ředitelem Měšťanské školy chlapecké v Semilech a krátce si vyzkoušel i roli školního inspektora. Jen rok učil desetiletého Rudolfa Hlavu, pozdějšího učitele a kronikáře města – zakladatele semilského muzea (1960). Byl pro něho motivující osobností a v duši budoucího kantora-nadšence zanechal nesmazatelnou stopu, jež se vyplatila všem město milujícím Semilanům. F. Mizera se sice vytouženého muzea v Semilech nedočkal, ale vychoval žáka, který semilské muzeum založil.
František Mizera byl badatelem, který studoval rozmanité písemnosti, archiválie, kroniky, zemské desky, gruntovní knihy, korespondence a další. Kromě mnoha článků v regionálních časopisech, ve kterých se zabýval místní historií, napsal Popis okresního hejtmanství semilského, Slavnostní spis Řemeslnické besedy v Semilech, Dějiny náboženské, kostelní a farní, Vývoj textilního průmyslu v hejtmanství semilském, ale především své stěžejní historiografické dílo Paměti města Semil a okolí, jehož rozšířeného vydání v r. 1930 se však již nedočkal. Druhé vydání ku příležitosti sjezdu rodáků v 1997 pak vydalo město Semily nákladem 2000 výtisků. Velice cenné jsou i Mizerovy pečlivě narýsované historické plány Semil, které názorně zobrazují rozvoj našeho města v rozličných obdobích.
Dva roky před smrtí se setkal s panem prezidentem T. G. Masarykem, který navštívil 17. 9. 1922 naše město a také Měšťanskou chlapeckou školu. Bylo to přivítání plné radosti a úcty, jež pana ředitele posílilo.
František Mizera zemřel 15. 7. 1924, tedy ve stejném roce jako Rudolf Husák, a je pochován na Koštofranku. Semilští až v r. 1945 po svém skvělém pedagogovi a historikovi pojmenovali jednu ze svých ulic, v r. 1994 jej zařadili do stálé muzejní expozice „Osobnosti Semilska“ a roku 1997 podruhé vydali jeho Paměti.
(čerpáno z textu k výstavě Muzejní ohlédnutí od Mgr. Miloše Plachty)
